|
|
Studium průniku PBDE a perfluorovaných sloučenin do vodních ekosystémů
Vondráčková, Ilona ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Hroch, Martin (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené dizertační práci byla řešena problematika výskytu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a vybraných perfluorovaných sloučenin v životním prostředí. Studie byla zaměřena na zjištění a následné ověření optimální metody pro stanovení PBDE a perfluorovaných sloučenin ve vzorcích odebraných z vodního ekosystému. Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly klasifikovány jako jedny ze závažných znečišťujících látek. Ve složkách životního prostředí jsou prokazovány především v posledních deseti letech. Pro naše studie byly zvoleny jako vhodné matrice povrchové vody a sedimenty, které byly odebírány v různých lokalitách na povodí řeky Svratky. Jejich analýza měla prokázat, zda se v těchto specifických matricích kumulují, setrvávají zde delší dobu a představují tak sekundární kontaminanty vodních ekosystémů. Byly posuzovány tyto kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE-28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154 a 183. Pro jejich izolaci z matrice byly použity různé extrakční techniky, a to ultrazvuková extrakce, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Jejich finální stanovení bylo prováděno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). V našich prováděných studiích byly rovněž porovnávány základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti difenyletherů ve složkách životního prostředí. Pozornost byla zaměřena také na perfluoroktanové sloučeniny (PFOA), (PFOS) a (PFOSA). Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto organických znečišťujících látek a zhodnoceny jejich toxikologické a environmentální aspekty. Byla posouzena vhodnost použitých extrakčních technik (ultrazvuková extrakce, tlaková extrakce rozpouštědlem, extrakce tuhou fází) pro izolaci PFCs ze vzorků sedimentů. Identifikace a následná kvantifikace vybraného analytu z této skupiny byla prováděna metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Optimalizované metody byly potom aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány v povodí řeky Svratky, a to celkem na 19 odběrových místech. Výskyt PBDE byl potvrzen ve vzorcích sedimentů z řeky Svratky (g.kg-1), ve vzorcích povrchové vody však nebyly PBDE vůbec detekovány, případně se jejich koncentrace nacházely pod limitem detekce; perfluorované sloučeniny nebyly ve vzorcích sedimentů a vody detekovány vůbec.
|
|
|
Analýza lipidů novorozeneckého mázku chromatografickými metodami a hmotnostní spektrometrií
Míková, Radka
(CZ) Mázek (vernix caseosa) je bílý sýrovitý krém na povrchu těla novorozence, který je produkován kůží plodu v posledním trimestru těhotenství a chrání jej před vnějšími vlivy v době před porodem a novorozence v prvních sedmi až čtrnácti dnech života. Vernix caseosa má impregnační a termoregulační vlastnosti, poskytuje ochranu proti infekcím a pomáhá dokončit vývoj kůže a gastrointestinálního traktu. Předčasně narození jedinci mají mázku jen velmi málo nebo jim úplně chybí a jsou tak špatně chráněni proti vnějším vlivům. Proto je důležité důkladně poznat složení mázku a nalézt jeho vhodnou náhradu pro předčasně narozené novorozence. Mázek obsahuje lipidy, proteiny a 80 % vody. Tato práce je zaměřena na lipidy, které tvoří přibližně 10 % vernixu. Byly zavedeny metody základního zpracování vernixu. Byla zoptimalizována izolace, separace a transesterifikace lipidů. Pro separaci byla zvolena tenkovrstvá chromatografie. Lipidy byly detekovány pomocí MALDI-TOF MS a výsledky ověřeny pomocí fragmentačních spekter a transesterifikace. Esterifikované lipidy byly měřeny pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Pro velké množství lipidů byla jako nejvhodnější zvolena extrakce podle Folche. Lipidový extrakt byl separován pomocí kolonové chromatografie. Optimalizované metody byly aplikovány na sérii...
|
|
|
Analýza lipidů novorozeneckého mázku chromatografickými metodami a hmotnostní spektrometrií
Míková, Radka ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent) ; Tůma, Petr (oponent)
(CZ) Mázek (vernix caseosa) je bílý sýrovitý krém na povrchu těla novorozence, který je produkován kůží plodu v posledním trimestru těhotenství a chrání jej před vnějšími vlivy v době před porodem a novorozence v prvních sedmi až čtrnácti dnech života. Vernix caseosa má impregnační a termoregulační vlastnosti, poskytuje ochranu proti infekcím a pomáhá dokončit vývoj kůže a gastrointestinálního traktu. Předčasně narození jedinci mají mázku jen velmi málo nebo jim úplně chybí a jsou tak špatně chráněni proti vnějším vlivům. Proto je důležité důkladně poznat složení mázku a nalézt jeho vhodnou náhradu pro předčasně narozené novorozence. Mázek obsahuje lipidy, proteiny a 80 % vody. Tato práce je zaměřena na lipidy, které tvoří přibližně 10 % vernixu. Byly zavedeny metody základního zpracování vernixu. Byla zoptimalizována izolace, separace a transesterifikace lipidů. Pro separaci byla zvolena tenkovrstvá chromatografie. Lipidy byly detekovány pomocí MALDI-TOF MS a výsledky ověřeny pomocí fragmentačních spekter a transesterifikace. Esterifikované lipidy byly měřeny pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Pro velké množství lipidů byla jako nejvhodnější zvolena extrakce podle Folche. Lipidový extrakt byl separován pomocí kolonové chromatografie. Optimalizované metody byly aplikovány na sérii...
|
|
|
Analýza lipidů novorozeneckého mázku chromatografickými metodami a hmotnostní spektrometrií
Míková, Radka
(CZ) Mázek (vernix caseosa) je bílý sýrovitý krém na povrchu těla novorozence, který je produkován kůží plodu v posledním trimestru těhotenství a chrání jej před vnějšími vlivy v době před porodem a novorozence v prvních sedmi až čtrnácti dnech života. Vernix caseosa má impregnační a termoregulační vlastnosti, poskytuje ochranu proti infekcím a pomáhá dokončit vývoj kůže a gastrointestinálního traktu. Předčasně narození jedinci mají mázku jen velmi málo nebo jim úplně chybí a jsou tak špatně chráněni proti vnějším vlivům. Proto je důležité důkladně poznat složení mázku a nalézt jeho vhodnou náhradu pro předčasně narozené novorozence. Mázek obsahuje lipidy, proteiny a 80 % vody. Tato práce je zaměřena na lipidy, které tvoří přibližně 10 % vernixu. Byly zavedeny metody základního zpracování vernixu. Byla zoptimalizována izolace, separace a transesterifikace lipidů. Pro separaci byla zvolena tenkovrstvá chromatografie. Lipidy byly detekovány pomocí MALDI-TOF MS a výsledky ověřeny pomocí fragmentačních spekter a transesterifikace. Esterifikované lipidy byly měřeny pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Pro velké množství lipidů byla jako nejvhodnější zvolena extrakce podle Folche. Lipidový extrakt byl separován pomocí kolonové chromatografie. Optimalizované metody byly aplikovány na sérii...
|
|
|
Studium průniku PBDE a perfluorovaných sloučenin do vodních ekosystémů
Vondráčková, Ilona ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Hroch, Martin (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené dizertační práci byla řešena problematika výskytu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a vybraných perfluorovaných sloučenin v životním prostředí. Studie byla zaměřena na zjištění a následné ověření optimální metody pro stanovení PBDE a perfluorovaných sloučenin ve vzorcích odebraných z vodního ekosystému. Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly klasifikovány jako jedny ze závažných znečišťujících látek. Ve složkách životního prostředí jsou prokazovány především v posledních deseti letech. Pro naše studie byly zvoleny jako vhodné matrice povrchové vody a sedimenty, které byly odebírány v různých lokalitách na povodí řeky Svratky. Jejich analýza měla prokázat, zda se v těchto specifických matricích kumulují, setrvávají zde delší dobu a představují tak sekundární kontaminanty vodních ekosystémů. Byly posuzovány tyto kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE-28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154 a 183. Pro jejich izolaci z matrice byly použity různé extrakční techniky, a to ultrazvuková extrakce, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Jejich finální stanovení bylo prováděno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). V našich prováděných studiích byly rovněž porovnávány základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti difenyletherů ve složkách životního prostředí. Pozornost byla zaměřena také na perfluoroktanové sloučeniny (PFOA), (PFOS) a (PFOSA). Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto organických znečišťujících látek a zhodnoceny jejich toxikologické a environmentální aspekty. Byla posouzena vhodnost použitých extrakčních technik (ultrazvuková extrakce, tlaková extrakce rozpouštědlem, extrakce tuhou fází) pro izolaci PFCs ze vzorků sedimentů. Identifikace a následná kvantifikace vybraného analytu z této skupiny byla prováděna metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Optimalizované metody byly potom aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány v povodí řeky Svratky, a to celkem na 19 odběrových místech. Výskyt PBDE byl potvrzen ve vzorcích sedimentů z řeky Svratky (g.kg-1), ve vzorcích povrchové vody však nebyly PBDE vůbec detekovány, případně se jejich koncentrace nacházely pod limitem detekce; perfluorované sloučeniny nebyly ve vzorcích sedimentů a vody detekovány vůbec.
|
host ::
RSS.